čteš: Požadavek na bezpečnostní pásy na pracovních plošinách: Kdy je ochrana proti pádu na mobilních zdvižných pracovních plošinách povinná?

Pracovní plošiny se staly nepostradatelnou součástí stavebních a průmyslových odvětví. Umožňují bezpečnou práci ve výškách a nabízejí výrazně větší flexibilitu než běžné lešení nebo žebříky. Ale tam, kde se pracuje ve velkých výškách, existuje vždy určité riziko. Pády jsou jednou z nejčastějších příčin nehod, a proto existují jasné předpisy o ochraně proti pádu.

Klíčová otázka zní: Kdy je používání osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky ( OOP) povinné? Zatímco u některých pracovních plošin je zábradlí považováno za dostatečnou bezpečnost, u jiných je použití bezpečnostního pásu povinné. Ale jaké předpisy přesně platí? V jaké výšce je vyžadována ochrana proti pádu? A jaké požadavky musí být splněny pro bezpečné používání? V tomto článku se dozvíte, kdy potřebujete ochranu proti pádu, co je třeba zvážit při používání OOPP a kdy je školení povinné.

V jaké výšce je povinné OOPP na mobilní zvedací pracovní plošině?

Mnoho lidí předpokládá, že ochrana proti pádu je vyžadována pouze od určité výšky. Povinnost nosit OOPP totiž závisí nejen na výšce, ale především na provedení pracovní plošiny a příslušném umístění .

U nůžkových zvedáků s pevným zábradlím obecně není vyžadováno nošení pásu, protože zábradlí již slouží jako ochrana proti pádu. Jiná situace je u teleskopických a nákladních pracovních plošin . Díky konstrukci těchto strojů může během pohybu nebo otočných pohybů dojít k náhlému trhnutí. Bez bezpečnostního vybavení hrozí vymrštění člověka z pracovního koše. Proto je zde ochrana proti pádu povinná.

Svou roli hraje i lokalita. Pokud se pracovní plošina používá nad vodou, stroji nebo rušnými silnicemi, může být použití bezpečnostního pásu povinné bez ohledu na konstrukci. Obecně platí, že tam, kde pádu nebrání pevné zábradlí nebo zvláštní okolnosti zvyšují riziko, jsou OOP povinné.

Ochrana proti vymrštění

Obvyklá mylná představa je, že ochrana proti pádu chrání pouze před přímým pádem. Ale jedním z největších nebezpečí při práci na mobilních zvedacích pracovních plošinách je vyhazování . Náhlé pohyby, nerovný povrch nebo náhlá zastavení mohou způsobit vymrštění obsluhy z pracovního koše.

Z tohoto důvodu je nošení osobních ochranných prostředků (OOP) proti pádům z výšky u mnoha mobilních zdvižných pracovních plošin povinné. Roli hraje nejen výška, ale také pohyb platformy a možnost přehození přes hranu .

Vyhláška o průmyslové bezpečnosti (BetrSichV) vyžaduje, aby pracovní zařízení bylo používáno tak, jak je určeno . To znamená, že každá mobilní zvedací pracovní plošina musí být individuálně zkontrolována, aby se zjistilo, jaká ochranná opatření jsou nutná.

Důležité je správné kotvící zařízení . Celotělový postroj musí být připevněn k určenému kotevnímu oku , přičemž délka mezi kotevním bodem a systémem zachycení pádu musí být zvolena tak, aby se zabránilo nadměrné výšce pádu . Některé aplikace také vyžadují výškové bezpečnostní zařízení (HSG) nebo tlumič nárazů , aby se dále snížilo mechanické nebezpečí .

Poznámka: Nejlepší ochranou proti vymrštění je správně nasazený OOP ve spojení s vhodným kotvícím bodem . Správnou aplikaci a používání PPEgA byste se rozhodně měli naučit na školení PPEgA – protože jen tak může systém v případě nouze zachraňovat životy!

Co je třeba vzít v úvahu při používání OOP na mobilních zvedacích pracovních plošinách?

Samotné nošení pásu k zajištění bezpečné ochrany nestačí. Je důležité, aby byly osobní ochranné prostředky používány správně. Klíčovým bodem je výběr správného kotevního bodu . Pás nesmí být připevněn k žádnému bodu na pracovní plošině, ale musí být připojen k určenému kotevnímu bodu.

Stejně důležitá je délka spojovacího prvku . Pokud je šňůrka příliš dlouhá, může dojít k nebezpečnému pádu kyvadla. Ve většině případů je zádržný systém lepší volbou než samotný systém ochrany proti pádu. Délka popruhu je upravena tak, aby vypadnutí z košíku nebylo vůbec možné.

Dalším aspektem je pravidelná kontrola zařízení. Bezpečnostní pásy, lana a karabiny podléhají přirozenému opotřebení. Proto by měly být pravidelně kontrolovány a v případě viditelného poškození okamžitě vyměněny.

A v neposlední řadě: Každý, kdo používá PPEgA, by měl absolvovat příslušné školení PPE/PPEgA. Nesprávné použití může vést k tomu, že ochranné zařízení nebude správně fungovat nebo dokonce může způsobit další nebezpečí.

Kdy je vyžadováno školení OOP?

Nejbezpečnější pás je k ničemu, pokud je nasazen nesprávně nebo používán nesprávně. Školení o bezpečné práci s OOPP je proto vyžadováno zákonem. Tento pokyn musí být poskytnut, pokud:

  • společnost zaměstnává zaměstnance v oblastech s nebezpečím pádu,
  • používá se pracovní plošina,
  • s místem jsou spojena zvláštní rizika (např. nad vodou nebo strojním zařízením),
  • je vyžadováno každoroční opakování školení.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zákonný požadavek, nelze PPEgA jednoduše používat podle vlastního uvážení. Ti, kteří neabsolvují odpovídající školení, nejen riskují svou vlastní bezpečnost, ale také čelí vysokým pokutám pro společnost.

Nabízíme školení OOPP , kde se naučíte, jak se správně zabezpečit a správně používat ochranné prostředky. Můžete tak minimalizovat rizika a snadno dodržet právní předpisy.

Jaká přilba je vyžadována při používání OOP?

Pokud používáte postroj, měli byste zvážit i vhodnou ochranu hlavy. Klasická konstrukční helma v tomto případě nestačí, protože při pádu může snadno sklouznout nebo dokonce spadnout. Proto je nutná přilba s podbradním páskem .

Nejvhodnější jsou přilby, které splňují normu EN 12492 a jsou speciálně navrženy pro práci s rizikem pádu. Tyto helmy pevně sedí na hlavě, poskytují ochranu před padajícími předměty a zůstávají na svém místě i v případě náhlého otřesu. Každý, kdo pravidelně pracuje na pracovních plošinách, by se měl poohlédnout po lehkém a dobře odvětrávaném modelu pro zvýšení komfortu nošení.

Závěr: Bezpečnost na prvním místě – vždy berte používání bezpečnostních pásů vážně!

Předpisy o povinné ochraně proti pádu pro mobilní zvedací pracovní plošiny nejsou jen formalitou, ale zásadním ochranným opatřením. Požadavek použití bezpečnostního pásu nezávisí pouze na výšce, ale především na provedení plošiny a jednotlivých rizicích místa. Každý, kdo používá OOP, by měl přesně vědět, jak je správně používat – a to včetně školení.

Chcete se dozvědět více o bezpečném používání pracovních plošin nebo absolvovat školení OOPP? Rádi vám poradíme!

FAQ

Wann muss eine PSAgA getragen werden?

Eine PSA gegen Absturz (PSAgA) muss immer dann getragen werden, wenn ein Absturz nicht durch andere Schutzmaßnahmen, wie ein festes Geländer, verhindert wird. Besonders bei Teleskopbühnen, LKW-Arbeitsbühnen und Arbeitskörben ohne feste Umwehrung ist die Sicherung mit einem Auffanggurt Pflicht. Die genauen Vorgaben regeln die TRBS 2121 und die DGUV Information 208-019.

Ist die PSAgA-Schulung Pflicht?

Ja, eine PSAgA-Schulung ist Pflicht, wenn Beschäftigte eine persönliche Schutzausrüstung gegen Absturz nutzen müssen. Laut Betriebssicherheitsverordnung (BetrSichV) und TRBS 2121 darf PSAgA nur von geschulten Personen verwendet werden. Die Schulung muss regelmäßig, mindestens einmal jährlich, wiederholt werden.

Welche PSA bei Hubarbeitsbühnen?

Bei Hubarbeitsbühnen wird in der Regel eine PSA gegen Absturz (PSAgA) benötigt. Diese besteht aus einem Auffanggurt nach EN 361, einem Verbindungsmittel mit Falldämpfer oder einem Höhensicherungsgerät (HSG) sowie einem geeigneten Anschlagpunkt. Zusätzlich ist ein Helm mit Kinnriemen nach EN 12492 vorgeschrieben, um den Kopf bei einem Sturz zu schützen. Die genaue PSA-Anforderung hängt von der Art der Arbeitsbühne und dem Einsatzort ab.

Was versteht man unter dem Begriff PSAgA?

PSAgA steht für Persönliche Schutzausrüstung gegen Absturz. Sie umfasst alle sicherheitsrelevanten Ausrüstungen, die das Absturzrisiko minimieren oder einen Sturz auffangen. Dazu gehören ein Auffanggurt (EN 361), ein Verbindungsmittel mit Falldämpfer oder Höhensicherungsgerät, eine geeignete Anschlageinrichtung sowie ein Helm mit Kinnriemen (EN 12492). Die Verwendung von PSAgA ist in bestimmten Arbeitsbereichen, wie auf Hubarbeitsbühnen, gesetzlich vorgeschrieben.

Wann muss die PSAgA geprüft werden?

Die PSAgA muss mindestens einmal jährlich von einer fachkundigen Person geprüft werden, wie es die DGUV Regel 112-198 und die Betriebssicherheitsverordnung (BetrSichV) vorschreiben. Zusätzlich ist eine Sichtprüfung vor jeder Nutzung durch den Anwender erforderlich, um Schäden oder Verschleiß frühzeitig zu erkennen. Beschädigte oder veraltete Schutzausrüstung darf nicht mehr verwendet werden und muss sofort ersetzt werden.

Was gehört zu einer PSAgA?

Eine PSA gegen Absturz (PSAgA) besteht aus mehreren Komponenten, die zusammen das Absturzrisiko minimieren:

  • Auffanggurt (EN 361) – sorgt für sicheren Halt im Falle eines Sturzes.
  • Verbindungsmittel mit Falldämpfer oder Höhensicherungsgerät (EN 355 / EN 360) – begrenzt die Fallhöhe und reduziert die Aufprallkräfte.
  • Anschlageinrichtung (EN 795) – ein sicherer Befestigungspunkt für die PSAgA.
  • Helm mit Kinnriemen (EN 12492) – schützt den Kopf bei einem Sturz oder Anstoßen.

Die genaue Ausstattung hängt von der jeweiligen Arbeitssituation ab und muss regelmäßig geprüft werden.

Ist ein Geländer ein Anschlagpunkt für die PSAgA?

Nein, ein Geländer ist kein zulässiger Anschlagpunkt für die PSAgA. Anschlagpunkte müssen bestimmten Sicherheitsanforderungen entsprechen, insbesondere der Norm EN 795, und eine ausreichende Tragfähigkeit für die auftretenden Kräfte im Falle eines Sturzes aufweisen.

Hubarbeitsbühnen verfügen in der Regel über vorgesehene Anschlagpunkte, die vom Hersteller gekennzeichnet sind. Die Benutzung unsicherer Befestigungen, wie Geländer oder andere Konstruktionsteile, kann lebensgefährlich sein und ist nicht erlaubt.

Welche Mindestfestigkeit sollte ein Anschlagpunkt in der PSAgA haben?

Ein Anschlagpunkt für die PSA gegen Absturz (PSAgA) muss eine Mindestfestigkeit von 12 kN (Kilonewton) pro gesicherter Person aufweisen. Dies entspricht den Anforderungen der Norm EN 795 für Anschlageinrichtungen.

In der Praxis bedeutet das, dass Anschlagpunkte von Herstellern geprüft und freigegeben sein müssen. Improvisierte Befestigungen, wie Geländer oder ungeprüfte Konstruktionsteile, sind nicht zulässig, da sie die auftretenden Kräfte im Falle eines Sturzes oft nicht sicher aufnehmen können.

Relevantní témata

Zobrazit vše

Mechanische Zylindersicherung am Teleskopstapler: Pflicht für sicheres Arbeiten

Mechanická ochrana válce na teleskopickém nakladači: povinná pro bezpečnou práci

Údržba a opravy teleskopických manipulátorů jsou rutinní záležitostí – ale nebezpečné, pokud se provádějí bez řádných bezpečnostních opatření. Zejména při práci pod zvedacím válcem vás spolehlivě ochrání pouze jedna věc: mechanický zámek válce. V tomto článku se dozvíte, proč je...

Přečtěte si článek

Achslast verstehen: Was zählt – und warum sie so wichtig ist - BIBERGER

Pochopení zatížení náprav: Co se počítá – a proč je to tak důležité

Každý, kdo přepravuje stavební stroje, jako jsou pracovní plošiny nebo vysokozdvižné vozíky, se nemůže vyhnout jednomu problému: zatížení nápravy. Často podceňovaný, ale v praxi zásadní – zejména při nakládání těžké techniky na přívěsy, kamiony nebo podvalníky. Zde se dozvíte, co...

Přečtěte si článek

Hubwagen erklärt: Alles zu Gewicht, Einsatz und Bauformen auf einen Blick - BIBERGER

Vysvětlení vysokozdvižného vozíku: Vše o hmotnosti, použití a designu na první pohled

Paletové vozíky patří mezi nejpoužívanější průmyslové vozíky pro vnitřní přepravu. Ať už ve skladu, dílně nebo venku – bez paletového vozíku se neobejde téměř nic. Ale ne každý paletový vozík je stejný. Rozdíly v designu, hmotnosti a funkci určují, který...

Přečtěte si článek