Nehoda s pracovní plošinou? Jak správně reagovat v případě nouze

Nehoda s pracovní plošinou není teoretické riziko – může se stát kdykoliv, často náhle, často nečekaně. O to důležitější je být připraven.

Protože každý, kdo ví, co dělat v nouzi, kdo umí pomoci a ví, kde jsou hranice, v případě pochybností zachrání nejen materiální, ale i lidské životy.

Tento článek ukazuje, k jakým typům úrazů v praxi dochází při práci se zvedacími pracovními plošinami, kterým okamžitým opatřením skutečně pomáhá – a co je důležité ve velkých výškách, kdy klasické záchranné cesty již nestačí.

K jakým úrazům s pracovními plošinami dochází nejčastěji?

Pracovní plošiny jsou považovány za bezpečné a sofistikované – za předpokladu jejich správného používání. I zdánlivě malé chyby, jako je nejasně naplánovaná trasa, přehlédnutá nerovnost v terénu nebo nedostatečné zabezpečení v koši, mohou mít vážné následky.

Časté příčiny nehod

• Vypadnutí z koše – např. B. v důsledku nezajištěných osob, neočekávaných pohybů nebo nesprávné obsluhy
• Kolize s pevnými předměty – například při výkyvných pohybech v blízkosti stropů hal, potrubí nebo fasád
• Drcení – zejména při jízdě v úzkých oblastech, například mezi okraji střechy nebo trámy
• Naklánění jeviště – například na měkkém podkladu nebo při jízdě na přívěsu pro přepravu jeviště, nakloněná poloha nebo nadměrné boční zatížení
• Dopravní nehody během zákroku – např. B. v depu nebo z důvodu nedostatečné viditelnosti při couvání
• Technické poruchy bez možnosti nouzového spuštění – zvláště kritické při vysunutí dalekohledu
• Práce v blízkosti elektřiny – příliš blízko k venkovnímu vedení nebo částem pod napětím může vést k životu nebezpečným elektrickým obloukům
• Povětrnostní a větrná zátěž – pokud je vítr nad Beaufort 6, déšť nebo sníh, výrazně se zvyšuje riziko nehod, zvláště při vysunutém rameni

Téměř všechny tyto situace nevznikají z závad, ale z chyb při obsluze , nedostatečného poučení nebo nedostatečné přípravy. A to je přesně to, proč se tomu dá vyhnout.

Upozornění: Při práci v blízkosti vedení vysokého napětí je třeba dodržovat předepsané bezpečnostní vzdálenosti.

Nebezpečí života při přiblížení! K přeskokům může dojít i bez přímého kontaktu - vždy dodržujte dostatečný odstup, v závislosti na úrovni napětí.

Bezpečnostní pokyny pro používání nůžkového zvedáku - upozornění na nebezpečí převrácení, pádu, rozdrcení a nevhodného chování.

Kdo může pomoci v nouzi – a jak rychle?

V případě nouze se počítá každá minuta. Ale v závislosti na situaci se otázka "Kdo může pomoci?" není tak snadné odpovědět, jak to zní.

Okamžitá pomoc od kolegů

Při pádu z koše nebo nárazu musí vždy poskytnout první pomoc přítomní kolegové – ideálně proškolení lidé se školením první pomoci.

Každý, kdo byl svědkem nehody, by měl jednat rychle, ale neměl by dělat žádné riskantní pokusy o sebezáchranu .

Pokud je osoba na jevišti v bezvědomí nebo nezpůsobilá, je důležité, aby nouzové spouštění mohl ovládat alespoň jeden kolega. Bez této možnosti se situace rychle stává kritickou – zejména ve vysokých nadmořských výškách.

Záchrana hasičským záchranným sborem nebo záchrana ve výšce

V pracovních výškách až kolem 23 metrů může hasičský záchranný sbor v mnoha případech poskytnout podporu pomocí točnicového žebříku DLK 23/12 nebo leteckého vyprošťovacího vozidla se záchranným košem . Tyto systémy jsou určeny pro klasickou záchranu budov a jsou připraveny k použití ve většině měst.

Jednotlivé profesionální hasičské sbory disponují i ​​speciální technikou pro větší výšky - např. letecké záchranné vozy s pracovním dosahem 30 až 42 metrů . Taková zařízení však nejsou široce dostupná a obvykle nejsou k dispozici pro rychlou technickou pomoc na stavbách .

Od výšek 70 metrů a více – jak je tomu u teleskopických plošin nebo pracovních plošin na nákladních automobilech v průmyslovém použití – konvenční záchranné systémy téměř vždy narazí na své limity.

Lanová výšková záchrana hasičů nebo THW je v těchto případech reálná pouze za ideálních podmínek – například při stabilním přístupu do budovy, dostatečném čase a bezpečné lanové konstrukci. To je obtížné realizovat, zejména na otevřených stavbách nebo při použití na fasádách.

V praxi se záchrana ve velkých výškách obvykle provádí pomocí druhého stupně stejné třídy.

Za tímto účelem je povolána společnost pronajímající jeviště, která v krátké době poskytne kompatibilní nebo identické jeviště . Toho lze využít k přímému přiblížení se k postižené plošině, zajištění osoby a řízenému návratu.

Když se výška stává problémem – a proč je příprava vším

Co mnoho lidí podceňuje: čím vyšší stupeň, tím omezenější možnosti záchrany . A čím dále se etapa prodlužuje, tím více času, techniky a zkušeností vyžaduje bezpečná záchrana.

Ve výškách nad 30 metrů již většinou není možná vnější záchrana pomocí standardních přístrojů.

To znamená, že každý, kdo tam pracuje, musí být vnitřně chráněn – prostřednictvím:

• Vyškolená obsluha se znalostí nouzového spouštění
• Jasná komunikace mezi operátorem a pozemním personálem
• stabilní rádiové spojení nebo interkom
• plánovaná záchranná strategie ještě předtím, než koš vůbec vzlétne

Bez těchto opatření se každá porucha stane skutečným problémem – a každá nehoda potenciálně život ohrožující.

Co dělat v případě pádu, rozdrcení nebo kolize?

Rozhoduje první reakce. A to nejen technicky, ale i lidsky.

Pokud vypadnete z koše

Okamžitě přivolejte lékařskou pomoc, se zraněným nehýbejte, zajistěte prostor.

Vyhněte se jakémukoli pohybu zařízení, dokud nebude situace stabilní.

V případě rozdrcení

Okamžitě zastavte stroj. Plošinu dále neposouvejte – s dalším pohybem se zvyšuje riziko rozdrcení. Udržujte vizuální kontakt, uklidněte osobu, proveďte tísňové volání.

V případě kolize s konstrukcí

Zajistěte lidi, zastavte jeviště, zhodnoťte stav. V případě potřeby se pomalu vraťte, abyste uvolnili zachycené struktury. Poté zdokumentujte poškození, zrušte provoz a nechte zkontrolovat technologii.

V případě převrácení nebo hrozícího kolapsu

Okamžitě zastavte pódium, zastavte všechny pohyby a proveďte nouzové volání. Nikdy se nepokoušejte zařízení „resetovat“. Zasahovat smí pouze zkušený personál nebo speciální jednotky.

A co OOPP? Pomáhá to v nouzi?

Osobní ochranné prostředky proti pádu (OOP) nejsou všelék – ale zachraňují životy.

Kdo pracuje ve výškách bez OOPP, riskuje vypadnutí z koše při jakémkoli prudkém pohybu, škubání nebo technické závadě.

Mnoho smrtelných nehod se stane, protože bezpečnostní bod tam byl, ale nebyl použit.

Poznámka: OOP musí být také nošen a správně upevněn. V nouzi vás ochrání před vyhozením z koše nebo pádem přes okraj plošiny při otáčení.

Proč se viset v opasku rychle stává problémem

Ale i se správně nošeným a zapnutým OOP se věci stanou kritickými již po několika minutách zavěšení v postroji . Tělo je zajištěno v opasku, krev se vsakuje do nohou, oběh se porouchá - tomu se říká trauma z visu . Tento stav se může stát život ohrožujícím již po 10 až 15 minutách , zvláště pokud osoba zúčastněná na nehodě není při vědomí.

To je důvod, proč nestačí jen nosit OOP – potřebujete také realistickou záchrannou strategii, která zajistí, že budete schopni reagovat během několika minut .

Čím vyšší je pracovní výška, tím je důležitější si před operací ujasnit, kdo co v případě nouze udělá – a jak rychle bude k dispozici druhý stupeň nebo alternativní záchrana.

Zodpovědnost: Kdo to nese – a co je jiné s půjčovnou vybavení?

Odpovědnost za bezpečné používání nese vždy provozovatel – tedy firma, která pracovní plošinu používá.

Co ale mnozí podceňují: Tato odpovědnost se nemění jen tím, že je pódium pronajaté.

Vlastní pracovní plošiny

Každý, kdo vlastní pracovní plošinu a používá ji ve vlastní firmě, nese plnou odpovědnost – od výběru přes údržbu až po strategii záchrany.

DGUV stanoví, že:

1. Všichni operátoři mají platný průkaz operátora
2. Pokyny jsou pravidelně dokumentovány
3. místo použití bylo zkontrolováno a zajištěno
4. K dispozici jsou a používají se vhodné OOP
5. v případě nouze je možná praktická záchrana

Zde nejsou žádné výmluvy – každý krok je v kompetenci podnikatele nebo odpovědné osoby.

Pronajaté pracovní plošiny

Při pronájmu pódií je tato odpovědnost často přehlížena. Mnoho lidí si myslí: "Jeviště bylo testováno - takže jsem venku."

Nesprávný. Pronajímatel odpovídá za technický stav při předání - nikoliv však za bezpečné užívání na místě .

To znamená: I u pronajatého jeviště to musíte jako provozovatel zajistit

1. vaši zaměstnanci byli proškoleni
2. OOP byl testován a je správně používán
3. nouzové odblokování je zvládnuto
4. existuje realistický koncept záchrany

Pokud některý z těchto prvků chybí, může to v případě nouze vést nejen k vážným nehodám, ale i právním následkům – bez ohledu na to, zda vám jeviště patří či nikoli.

Poznámka: Každý, kdo používá pracovní plošinu, nese odpovědnost. Nájemné není osvobozeno.

Příprava na operace: Jasné dohody zabraňují nejistotě

Bezpečné operace na jevišti vyžadují jasnou komunikaci.

K mnoha nehodám dochází proto, že neexistuje žádná dohoda o tom, kdo co a kdy udělá. Zejména u střídání týmů, úzkých přístupových cest nebo citlivých pracovních oblastí pomáhá před použitím stručně objasnit následující body:

1. Kdo provozuje jeviště?
2. Kdo je na zemi a zajišťuje viditelnost nebo nouzovou podporu?
3. Jak probíhá komunikace – rádio, oční kontakt nebo znamení?
4. Kdo nese odpovědnost v případě nouze?

Tato opatření zaberou jen pár minut – ale v případě pochybností rozhodují o bezpečnosti a rychlosti jednání.

Závěr: Pokud pracujete nahoře, musíte být připraveni i dole

Nehoda s pracovní plošinou není ojedinělou událostí – zasahuje celé okolí: operátory, kolegy, vedení provozu a v horším případě i záchranáře.

Čím výše pracujete, tím dříve se musíte vypořádat s otázkou bezpečnosti.

Proto:

1. Naplánujte si své nasazení technicky i osobně
2. Předem si ujasněte nouzové uvolnění a komunikační kanály
3. Nikdy nepracujte bez OOPP!
4. A nespoléhejte na štěstí – spolehněte se na systém
5. Pronajměte si pracovní plošiny od odborníků